Konference Charis očima mámy malých dětí

Letos jsem se s dětmi vydala na konferenci Charis 2025 a byl to den, na který budeme ještě dlouho vzpomínat. I když logistika s  jedním miminkem a třemi staršími dětmi nebyla jednoduchá, celá akce byla obrovským povzbuzením – pro mě osobně i pro děti.

Program byl promyšlený a přívětivý pro celou rodinu. Starší děti se dopoledne účastnily společného dětského programu, který byl pestrý, zábavný a moc se jim líbil. Po obědě pro ně bylo připravené divadelní představení. Odpolední program pak nabídl dětem od šesti let možnost volby – různé tematické kroužky podle zájmů. Každé z dětí si mohlo vybrat to, co ho nejvíc zaujalo, což bylo skvělé, protože každé z mých dětí má jiný temperament a zájmy.

Vyzdvihla bych i dobrovolnickou činnost desítek (nebo stovek?) mladých lidí, kteří se o děti starají a program jim zajišťují. Tzv. "Pomeranči" (podle oranžových triček, které nosí) si získali děti i mě. Je radost vidět, když mladí participují na mezigeneračních akcích, dávájí do toho spoustu své energie a to vše zdarma- dobrovolně. Klobouk dolů!

Já jsem den začala s miminkem v šátku na ranních chválách - nádhernou atmosféru celého společenství podtrhovala skvělá hudba kapely Chapela. Jak to celé nejlépe popsat? Vlny emocí a Boží blízkosti nebo srdce rozvibrované Boží láskou? Neutrálně by se to dalo popsat jako intenzivní duchovní prožitek...

Po chválách jsem využila příležitosti k svátosti smíření a v tu chvíli jsem si říkala, že kdybych teď musela odejít, už bych si odnesla mnohem víc, než jsem očekávala.

Moc se mi líbila přednáška p. Josefa Prokeše "Křest coby pramen naděje (2Král 5,1n)".

Den nám uzavřelo slavení mše svaté. Po mši jsme sbalili věci, děti i dojmy a vydali se na cestu domů. Unavení, ale naplnění. Tělesně vyčerpaní, ale duševně posílení.

Znovu jsem si uvědomila, jak důležité je vycházet se svou vírou ven – mimo zdi kostela, do každodenní reality. A brát s sebou i děti. Charis 2025 pro nás nebyl jen jednodenní výlet, ale dotek živého Boha.

Často není snadné vyrazit – s malými dětmi, všemi věcmi na přebalení a "kdyby něco", nejistotou, jestli všechno zvládneme. Cestování, hluk, únava, narušený režim spánku… to všechno nás může odrazovat. Ale právě uprostřed toho všeho může Bůh jednat nejhlouběji.

Stojí za to překonat drobné nepohodlí a nevzdávat se příležitostí k duchovnímu růstu – i když to není ani dokonalé, ani klidné.

Víra může růst i v chaosu, neklidu a nekomfortu. A když uděláme krok navíc, často zažijeme něco, co bychom doma uprostřed rutiny nikdy nezakusili.

I s malými dětmi můžeme růst ve víře – a ony s námi. Není třeba čekat na „lepší čas“. Ten nejlepší čas může být právě teď – v náručí Boha, který vidí naši snahu i naši touhu.

A tak vás chci povrbudit, abyste se nebály udělat nějaký ten krok navíc. Odměna je větší než únava z vynaložené energie.

Co je Charis?

Konference Charis je každoroční několikadenní setkání otevřené všem generacím, které propojuje chválu, modlitbu, inspirativní přednášky, svátosti a společenství. Jejím cílem je obnova víry, prohloubení osobního vztahu s Bohem a posílení života v Duchu svatém. Součástí programu bývá i mše svatá, svátost smíření, služba přímluvné modlitby a zvláštní prostor pro děti a mládež, díky čemuž je konference vhodná pro celé rodiny. Charis vytváří prostor pro setkání s Bohem i s druhými – mimo běžné prostředí kostela.